Čtení po částech

zamilovaná část

Už skoro rok se sbírám z rozchodu a pořád přemýšlím, o tom, kdy konečně přijde breaking point. Moment, kdy si přiznám(e), že to bylo skvělé a(le) posuneme se dál. Mám na všechno v životě plán, tak chci mít i plán na smutek. Vědět, že jsem T-131 dní. Nebo tisíc, ale hlavně mít jasno. Ale probudit se každé ráno a zjistit, že mi amputovali ruku a srdce je na pytel. Stejně jako se vším, je skvělé vědět, že v tom nejsi sám, tak čtu The Cheater’s Guide to Love v New Yorker opakovaně a čekám na slitování. 

You ask everybody you know, How long does it usually take to get over it? There are many formulas. One year for every year you dated. Two years for every year you dated. It’s just a matter of will power: the day you decide it’s over, it’s over. You never get over it.

 

Do návodu na instantní zamilovaní se jsme se zamilovali všichni. Babské rady zabalené do kabátku aplikace pro iPhone, které slibují lásku už za 36 otázek. Všechny pohádky končí svatbou a happy endem. A od jistého věku Ti během titulků naskočí velký otazník, jak to bylo dále. New Yorker sepsal takovéhle realistické titulky pro nejoblíbenější virál poslední doby. 

4. What would constitute a “perfect” day for you? Why do we always just go home and watch Netflix instead of doing any of that stuff?

 

Možná existuje ještě jeden rychlý test, jestli je to ten pravý. Sestěhovat se předtím než si dáte první pusu. A u toho prdět, krkat a usínat u špatných seriálů. Modern Love zase ťuká hřebíček na hlavičku. 

In essence, we wanted to try to create the environment of a decades-long marriage to see how well our relationship might hold up. He would move in with me for four weeks, during which time we would go about our lives without any facade: avoiding romance and doing nothing to try to impress the other person, while being vocal about disagreements and upfront about our inadequacies.

 

Ale možná ten pravý není vůbec nikdo. Alain de Botton se v NY Times vrací ke svému oblíbenému tématu naprosté iluze romatické lásky. Srdce by nemělo vést naší ruku a mozek. #lehkořeknetěžkoudělá

Finally, we marry to make a nice feeling permanent. We imagine that marriage will help us to bottle the joy we felt when the thought of proposing first came to us: Perhaps we were in Venice, on the lagoon, in a motorboat, with the evening sun throwing glitter across the sea, chatting about aspects of our souls no one ever seemed to have grasped before, with the prospect of dinner in a risotto place a little later. We married to make such sensations permanent but failed to see that there was no solid connection between these feelings and the institution of marriage.

 

Hodní kluci to mají těžké. Už protože prohráli i v tom nejvíc holčičím seriálu. Carrie podvede Aidana a skončí panem Božským. Proč bychom si tenhle happy end měly vymazat z hlavy a hlasovat pro Team Aidan píše Man Repeller.

He wanted to introduce her to his parents and took all the familiar question marks that arise in the early stages of a relationship and gave them answers. He carved a chair from a big block of wood and turned it into a wedding gift for Carrie’s friend! That’s so real. But also, I guess, kind of boring.

 

šťastná část

Nedávno jsem četla, že lidé, kteří tady všechno sbalí o odjedou meditovat a hledat štěstí do ašrámu/buše/lesa, se vrací ještě nešťastnější, než odtud odjížděli. Protože měli dostatek času se v tom babrat a (do)týrat sami sebe až do extrému - stavu, do kterého by neměli nikdy čas se v reklamce/korporátu/pražské kavárně dostat. V jednom z nejzábavnějších proslovů pro absolventy Tim Minchin říká, že “happiness is like orgasm. If you try too much, you’ll never get there.”

 

reality-check část

Pro mě jeden z nejsilnějších a nejosobnějších článků poslední doby.

Somewhere there is a woman: 30, no children. People ask her, “Still no kids?” Her response varies from day to day, but it usually includes forced smiles and restraint.

“Nope, not yet,” she says with a chuckle, muffling her frustration.

“Well, don’t wait forever. That clock is ticking, ya know,” the sage says before departing, happy with herself for imparting such erudite wisdom. The sage leaves. The woman holds her smile. Alone, she cries…

 

Ne všechno je tak jak se zdá, je známá věc. Ale když Ti po přečtení tohohle článku v Guardian dojde, že McDonald’s jsou vlastně komunitní centra, která suplují autenticitu a dobrovolnost, kterou žádná neziskovka v okolí neumí, plácneš se zase jednou přes prsty svojí intelektuální bubliny. 

When many lower-income Americans are feeling isolated by the deadening uniformity of things, by the emptiness of many jobs, by the media, they still yearn for physical social networks. They are not doing this by going to government-run community service centers. They are not always doing this by utilizing the endless array of well-intentioned not-for-profit outreach programs. They are doing this on their own, organically across the country, in McDonald’s.

 

Noční můra? Znásilnění. Noční můra sequel? Policejní výslech a odezva veřejnosti. Jaké to je, když se ráno probudíš bez kalhotek píše slečna, kterou v bezvědomí znásilnil mladý muž odsouzený následně jen na šest měsíců, na BuzzFeed 

Who were you texting? When did you urinate? Where did you urinate? With whom did you urinate outside? Was your phone on silent when your sister called? Do you remember silencing it? Really because on page 53 I’d like to point out that you said it was set to ring. Did you drink in college? You said you were a party animal? How many times did you black out? Did you party at frats? Are you serious with your boyfriend? Are you sexually active with him?

 

Jít na Harvard je sen. Tuhle větu říkáte úplně automaticky do té doby, než vás dovede na psychiatrii. O tom, jak Ivy League studenti končí na antidepresivech a ještě dále píše The Atlantic.

These students are made to understand that they have to be perfect, that they have to do everything perfectly, but they haven’t turned to themselves to ask why they’re doing it. It’s almost like a cruel experiment with animals that we’re performing—every time the red light goes on, you have to push the bar. Of course they’re stressed.

 

marketing část

Všechny fashion holky zbožňují Instagram. Dokonce tak moc, že cestují přes půlku státu, aby našly hezké pozadí píše Fashionista. A potom si ho skládají do Pantone barev

A současně my, reální lidí, přestáváme zbožňovat fashion holky na Instagramu píše FashionJournal

For years, you couldn’t escape them. Log onto Instagram and there they were, batting their supple lashes and flexing their impossibly toned abs. Have a squiz at any youth pop-culture website, and you’ll see interview after interview with some mega-hot Insta-babe, all thanks to her six-to-seven-digit follower count. 

 

Všechny holky s velkým zadkem zbožňují Kim Kardashian. Důkaz, že se lze provdat za Kanyeho a ovládnout média s celulitidou. Profil v GQ patří k tém nejlepším na téma attention-whoring. 

In recent years, she’s gotten even better at being Kim. (…) Her curves remained the same, but under Kanye’s exuberant insistence, they transmuted from porny to arty. Her provocative selfies were no longer just attention-seeking; now they were also body positive.

 

fashion část

Vrátila jsem se minulý týden z Japonska a v poznámkách ke street stylu se mi neustále objevuje vykřičník u různých atributů ženskosti. Sukně! Podpatky! Punčošky! Mašle! Cardigany! Všechny ty roztomilé znaky pohlaví, kterých jsme se my Evropanky vzdaly výměnou za tenisky a džíny. FashionJournal zkoumá proč a jak.   

Pants over skirts, muted tones over florals and trainers over heels. I don’t want to call it ‘tomboyish’ but I guess that’s where we’re landing. It’s a look that’s decidedly less girly, more structured and sporty instead.

 

mix and match část

Nejlepší reklamy poslední doby: tenisky a večeře, které si vyběháš v AdWeek.

Možná by si každý povinně měl napsat CV složené jen z chyb a neúspěchů a zveřejnit ho. Doufám, že bychom se potom přestali týrat perfektními životy těch druhých. 

O tom, jaké to je být prostitutka s Instagramem píše Oyster. Spoiler: rozhodně se to nepodobá Pretty Woman, u které pláčete každé Vánoce. 

Že psi jsou instantní štěstí na čtyřech nožkách je jasné. Tak se vydejte na dojímací roadtrip.