Džíny na věčné časy

Na počátku byla žena. Jak jinak. Manželka horníka v dobách zlaté horečky, která přišla za krejčím Jacobem Davisem s prosbou o kalhoty, které se manželovi hned nerozpadnou. Ten je ušil z látky na stany, kterou v roce 1853 dovezl podomní obchodník z Bavorska Levi Strauss. A protože mu na stole ležely měděné nýty, přidělal je na kapsy, které byly kvůli váze zlatých valounů nejnamahánější. Paní byla spokojená a sláva kalhot z látky Serge de Nimes (z čehož vzniklo slovo denim) se rychle rozkřikla. Tak se Davis dal dohromady se Straussem a vytvořili model 501. Inspirovaný kalhotami janovských námořníků obarvili umělým indigem, díky kterému špína nebyla tolik vidět.

Kromě horníků si kalhoty oblíbili i kovbojové, farmáři, nebo dělníci, že se kromě pana Strausse pustil do podnikání i pan Lee a vznikla tak další legendární značka. Wrangler se objevil v roce 1947 a díky pozici kalhot pro kovboje, byl ještě v devadesátých letech zodpovědný za prodej každého pátého páru džínů v Americe. Američané milují džíny dodnes: 40 % světové produkce putuje právě do severní Ameriky. 

Ženy začaly nosit džíny na práci kolem roku 1870, ale první modely se v dámském oddělení objevily až v roce 1930, kdy o džínách poprvé napsal časopis Vogue pod titulkem Western chic.  Teprve v roce 1958 přišly první změny v návrzích, které reflektovaly ženský pas a boky. Do té doby ženské džíny odděloval střihově jen zip na boku. 

Děti začaly džíny nosit jako odolné kalhoty na hraní už kolem roku 1930, ale byly opravdu určené jen na hřiště. Ve školách denim totiž zakázali s odůvodněním, že měděné nýty na zadních kapsách ničí židle. A nebyly to jen děti, kdo v džíny nosil jen na doma - do mnoha škol, úřadů nebo restaurací jste se v denimu nemohli vypravit. Zpěváka Billa Crosbyho neubytovali v kanadském hotelu v roce 1951, protože v džínech jim nepřišel dost elegantní, aby se mohl stát jejich hostem. Když v roce 1957 napsala rozezlená paní dopis do Levi’s o tom, že když to půjde takhle dále, tak budou brzy moci lidé přijít do práce v šortkách a žabkách, ani netušila, jak moc do budoucnosti právě nahlédla.  

Po druhé světové válce se džíny staly uniformou rebelující mládeže. Symbolizovaly podporu pracující třídě i mizející definice pohlaví. Dívky nosily stejné modely, ale na zadní díl si často přidaly nášivky a ohrnuly je u kotníků. Nic, co byste dneska ráno neviděli na Instagramu. 

 

Made in Japan

Přestože naprostá většina tkalcoven, kde se džínovina vyrábí je v Číně a Indii, nejkvalitnější denim najdete v Japonsku. Základ moderním džínům dali v Toyotě. Vážně. Předtím než vyráběli auta, Toyoda Automatic Loom Works, se zaměřovala na špičkové tkalcovské stroje. Umožnily tkát dvacetkrát rychleji než do té doby a džínovina se tak mohla rychle rozšířit do masové produkce.  

První džíny v Japonsku ušila na strojích pana Toyody více než sto let staré tkalcovna v roce 1965. Ty byly ještě z látky, kterou používal Levi’s v Americe. Trvalo dalších sedm let, než utkaly dnes už legendární japonský denim KD-8. Dnes z této tkalcovny bere džínovinu třeba Louis Vuitton.

První sériově vyráběné džíny v ceně nad sto dolarů prodala japonská značka Evisu. Mezi nejkultovnější (a nejdražší) patří  G001-T Gold Label od japonské značky Momotaro za dva tisíce dolarů. Jsou tkané na stroji pro kimona, ručně šité a barvené přírodním indigem.  A jejich výroba trvá až rok. V Čechách si na japonské džíny můžete sáhnou třeba v Denim Heads. 

 

Přeháníte to s počtem párů ve skříni? To my všichni

Už před třemi lety měl trh s džínovinou hodnotu skoro 57 miliard dolarů, což jsou 2 % trhu s módou, a rostl tempem 8 % ročně. Ročně se prodá přes jednu miliardu džínových kalhot, džínoviny upletou v 513 tkalcovnách po celém světě skoro tři miliardy metrů. Podle odborného časopisu Drapers jsou nejrychleji rostoucím odvětvím jsou džíny pro zákazníky nad padesát let a zkrácené cropped kousky. Do popředí se zase dostávají zvonáče - za poslední rok se jejich podíl na trhu zvýšil třikrát. 70 % prodaných džínů pro muže mají rovný střih, u žen je rovných jen 34 % a naopak vedou skinny s více než polovinou prodaných kalhot. U mužů i žen vítězí tmavomodrá nad jakoukoliv jinou barvou. 25 % mužů a jen 5 % žen nakupuje u specializovaných denimových značek, většinu kalhot si kupujeme od značek jako Dorothy Perkins nebo Vero Moda, které se nabízí celou škálu oblečení. Ženy obvykle vlastní sedm párů a muži šest a průměrně dali za jedny 1144 Kč. A džínů máme ve skříni třikrát více než sukní a o 50 % více než šatů. 

 

Čím ohromíte nejen v kabince?

Přírodní indigo najdete v květině Indigofera tinctoria, která roste v Indii. K obarvení jednoho páru kalhot stačí jen pár gramů výtažku.

Vyrobit jeden pár Levi’s 501 znamená 37 různých šičích úkonů.

Na jedny džíny potřebujete v průměru kilogram nezpracované bavlny.

 

Kam pro ty nejlepší džíny? 

Nejen oblek si můžete nechat ušít na míru. Anička Tušková a Radka Sirková ze Chatty oblékají nejenom modelky na fashion weeku, ale i créme de la créme českých manažerů.

Na džíny od Nudie dostanete celoživotní záruku. Obchody jsou tak hlavně správkárny, kam si chodíte nechat záplatovat kolena a přišít kapsy. To celé pod hlavičkou prémiové udržitelné módy.

Všechny modelky oblékají džíny od Acne. Tihle Švédové si omotali kolem prstu třeba Alexu Chung.  

Kultem posledních sezón se stal denim od návrhářského dua Marques Almeida. Portugalci s titulem z Central St Martins vytvořili rozpárané džíny a Anna Wintour se zamilovala. My také.  

 

Hladce obratce

Denim je balvněná tkanina, kde se podélná tkanina podvleče pod minimálně dvěma příčnými vlákny. Indigem se potom barví jen příčná část látky, proto jsou klasické džíny navrchu modré a uvnitř světlé. Další znakem kvalitní džínoviny je lem látky, který se sám od sebe nepáře. Selvage, jak se tato hustě tkaná látka označuje, je náročnější a dražší na výrobu. Používají se staré stroje o šířce 31”, což je polovina obvyklých tkalcovských strojů a obvykle látku poznáte podle červené nitě, kterou je protkaná. 

 

Mrknutí na konec  

Džíny neperte, zapřisáhne vás každý denimový nadšenec. Nebo aspoň, co nejméně. Opravdu smrdí po večírku? Dejte je na noc do mrazáku - zbaví je všech bakterií.

Nejvíc cool džíny téhle sezóny jsou vyšívané a s nášivkami. Inspirace na víkendové DYI najdete třeba v kolekci Gucci nebo Ashish.

V Jakoby pravidelně pořádají workshopy recyklace denimu: ze starých džínů si v showroomu na Letné vyrobíte kobeček nebo kabelku. Zkuste to taky, za lepší planetu Zemi (a klid v duši) to stojí.

 

Džíny na věčné časy

1700 Tkalci z Nimes se pokoušejí okopírovat látku z Janova. Nepovede se to, ale za to vznikne první denim. Slovo denim pochází právě ze spojení de Nimes a slovo jeans z Genoa (anglického označní Janova). Z roku 1792 pochází první psaná zmínka o denimu v USA. V roce 1864 se označení dostalo do slovníku Webster jako hrubá bavlna. 

1873 Levi Strauss a Jacob David patentují džíny.

1940s Aby nalákala teenagery, v roce uvedla tradiční značka GWG barevné varianty. 

1939-1945 Do Evropy a Asie se poprvé dostaly džíny díky americkým vojákům. Chránili si je jako oko v hlavě a díky tomu vytvořili poptávku, která dala základ poválečné expanzi džínů do světových skříní. 

1950-60s Marlon Brando ve filmu Blue Denim + James Dean v Rebel bez příčiny + Marilyn Monroe v Misfits = VSL 

1950s Edwin Jeans jako první uvádějí na trh oprané džíny. Roztrhane džíny poprvé donutí vaše rodiče zvednout obočí  Platit za díry záplaty a vyšisování se od té doby pravidelně vrací. 

1954 První džíny se zipem. Do té doby byly všechny jen na knoflíky. 

1960s Levi’s uvede poprvé předsražené džíny. Vynález díky, kterému velikost kalhot nezjistíte až doma. 

1969 Světlo světa poprvé spatřily zvonáče a hippies se zamilovali. 

1970s Calvin Klein uvedl jako jedna z prvních luxusních značek džíny. 

1978 Ralph Lauren uvedl první úzké kalhoty. V 80.letech byly ty podle designu Glorie Vanderbuilt nejprodávanějším modelem v Americe. Obtáhlé džíny Pack-it od Lee fungovaly jako push-up podprsenka. Jen pro muže. 

1990s Velmi volné džíny měl ve skříni každá skejťák. Nebo nějakého zahlédl. 

1992 Alexander McQueen uvedl džíny tak nízké, že jste měli výstřih v zadní části. Zamilovaly se do nich Britney Spears a Christina Aquilera a tak vznikly bokovky. Ty džíny, které spustily trend holého pupíku (s piercingem) a tetování v dolní části zad. 

2010s G-Star Raw přišel s konceptem džínů vyráběných z recyklovaného plastu. Jen indiga je ročně potřeba přes dvacet tisíc tun, tak fandíme každému nápadu, který způsobí, že nejenom naše džíny, ale i planeta Země zůstanou modré.