Všechny doufáme, že kdybychom zkolabovaly na ulici, nenajde nás doktor v bombarďácích s nápisem Úterý. Pokud si ho jako Sharon Stone nezapomenete úplně. Od korzetů z velrybích kostí jsme ušly dlouhou cestu.

Fitness blogerka Kayla Itsines má 6 milionů sledujících na Instagramu, co jsou chia semínka, ví už i vaše babička, a Nike prodá 25 párů tenisek za vteřinu. A tak není divu, že funkční oblečení má dnes hlavně funkci sbírat lajky od módních redaktorek.

Reese Witherspoon jednou řekla: „Když se to nehýbe, dejte na to můj monogram.“ Jeden člověk z deseti má dnes doma nějaký kousek upravený jen pro něj. 

Zeptejte se i té nejdrsnější holky ve vašem okolí, jak vypadá její perfektní snubní prstýnek a vysype na vás dlouhý seznam, včetně konkrétního šperkaře. Zato náš ajťák Filip má o ideálním prstýnku jasno: bude kulatý.

Ale od dob, kdy, co nosíte diktoval duchovní, uteklo spoustu vody: dnes si roli dress code inkvizice rozdělili pořadatelky večírků/svateb/plesů a HR oddělení velkých firem.

Francouzský módní magnát Francois-Henri Pinault prohlásil pro New York Times, že móda a umění dnes ve společnosti zabírají to stejné místo. A tak není divu, že se intenzivně ovlivňují, propojují a podporují.   

Do roku 1928 nosili motorkáři bundu na knoflíky. Potom přišel Irving Schott a navrhl kožený krátce střižený kousek se zipem na stranu.

Až do dvacátých let byly svetry jen funkční výbavou rybářů nebo vojáků, ale jak už to tak se spoustou trendů, které teď milujeme, přišla Coco Chanel a uvedla je do velkého světa.

Můj kamarád Martin mě vzal jednou do Rolexu a na ruku mi dal hodinky za miliony. Vyprávěl o perleti z Indonésie, strojcích, co se vyrábějí ručně v malých dílnách ve Švýcarsku, a staleté historii značky. A já jsem pochopila, že hodinky už dávno nejsou jen dvě ručičky a vteřinovka, díky kterým vím, že jdu pozdě.